Carbo activatus¹⁾

Aktivní uhlí

RR99

Synonyma. Carbo adsorbens, Carbo medicinalis, adsorpční uhlí, medicinální uhlí

Získává se z rostlinných materiálů vhodným karbonizačním postupem, kterým se dosáhne vysoké adsorpční schopnosti.

Vlastnosti

Černý lehký prášek bez hrudek. Je prakticky nerozpustné ve všech běžných rozpouštědlech.

Zkoušky totožnosti

1. V červeném žáru hoň pomalu bez plamene.
2. Zkouška Adsorpční mohutnost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

Zkoušky na čistotu

Roztok S. K 2,0 g se v kuželové baňce se zabroušenou zátkou přidá 50 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS, vaří se 1 h pod zpětným chladičem a zfiltruje se. Filtr se promyje kyselinou chlorovodíkovou zředěnou RS a spojené filtráty se odpaří na vodní lázni do sucha. Zbytek se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 50,0 ml.

Kysele nebo zásaditě reagující látky. Ke 2,0 g se pňdá 40 ml vody R a 5 min se vaří. Po ochlazení se zředí vodou prostou oxidu uhličitého R na původní objem a zfiltruje se. Prvních 20 ml se odstraní. K 10 ml filtrátu se přidá 0,25 ml modři bromthymolové RSl a 0,25 ml hydroxidu. sodného 0,02 mol/l VS; roztok je modrý. Ke změně zbarvení indikátoru na žluté se spotřebuje nejvýše 0,75 ml kyseliny chlorovodíkové 0,02 mol/l VS.

Látky rozpustné v kyselinách. K 1,0 g se pňdá 25 ml kyseliny dusičné zředěné RS a 5 min se vaří. Směs se za horka zfiltruje přes filtr ze slinutého skla (10) a filtr se promyje 10 ml horké vody R. Spojené filtráty se odpaří do sucha na vodní lázni. Ke zbytku se pňdá 1 ml kyseliny chlorovodíkové R, znovu se odpaří do sucha a suší se do konstantní hmotnosti při 100 °C až 105 °C. Zbytek váží nejvýše 30 mg (3 %).

Barevné látky rozpustné v zásadách. K 0,25 g se přidá 10 ml hydroxidu sodného zředěného RS a 1 min se vari. Po ochlazení se zfltruje a zředí se vodou R na 10 ml. Roztok není intenzívněji zbarven než porovnávací barevný roztok ZŽ4 (2.2.2, Metoda II).

Látky rozpustné v lihu 96%. K 2,0 g se přidá 50 ml lihu 96% R a vaň se 10 min pod zpětným chladičem. Směs se ihned zfiltruje, ochladí a zředí se lihem 96% R na 50 ml. Roztok není intenzívněji zbarven než porovnávací barevný roztok Ž6 nebo HŽ6 (2.2.2, Metoda II). 40 ml roztoku se odpaří do sucha a suší se do konstantní hmotnosti při 100 °C až 105 °C. Zbytek váží nejvýše 8 mg (0,5 %).

Fluoreskující látky. 10,0 g se v zařízení pro diskontinuální extrakci extrahuje 2 h 100 ml cyklohexanu Rl. Spojené výtřepky se zředí cyklohexanem RI na 100 ml a pozorují se v ultrafialovém světle pň 365 nm. Fluorescence tohoto roztoku není intenzívnější než fluorescence porovnávacího roztoku obsahujícího 83 pg chininu R v 1000 ml kyseliny sírové 0,005 mol/l RS zkoušeného za stejných podmínek.

Sulfidy. K 1,0 g v kuželové baňce se přidá 5 ml kyseliny chlorovodíkové RS, 20 ml vody R a zahřeje se k varu. Unikající páry nezbarví papír s octanem olovnatfm R do hněda.

Měď. Nejvýše 25 µg/g; stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda I).

Zkoušený roztok. Použije se roztok S.

Porovnávací roztoky. Připraví se za použití základního roztoku mědi (0,1 % Cu) zředěním kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l RS.

Měří se absorbance při 325,0 nm za použití měděné lampy s dutou katodou jako zdroje záření a plamene vzduch-acetylen.

Olovo. Nejvýše 10 µg/g; stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda I).

Zkoušený roztok. Použije se roztok S.

Porovnávací roztoky. Připraví se za použití základního roztoku olova (100 µg Pb/ml) zředěním kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l RS.

Měří se absorbance při 283,3 nm za použití olověné lampy s dutou katodou jako zdroje záření a plamene vzduch-acetylen. V závislosti na přístroji lze použít i rezonanční čáru při 217,0 nm.

Zinek. Nejvýše 25 tag/g; stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda I).

Zkoušený roztok. Použije se roztok S.

Porovnávací roztoky. Připraví se za použití základmho roztoku zinku (100 μg Zn/ml) zředěním kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l RS.

Měří se absorbance při 214,0 nm za použití zinkové lampy s dutou katodou jako zdroje záření a plamene vzduch-acetylen.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 15 %; 1,000 g se suší 4 h v sušámě při 120 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 5, 0 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Adsorpční mohutnost. K 0,300 g ve 100ml kuželové baňce se zabroušenou zátkou se přidá 25,0 ml čerstvě připraveného roztoku 0,5 g fenazonu R v 50 ml vody R, 15 min se důkladně třepe a zfiltruje se. Prvních 5 ml filtrátu se odstraní a k 10,0 ml filtrátu se přidá 1,0 g bromidu draselného R a 20 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS. Za použití 0,1 ml červeně methylové RS jako indikátoru se titruje bromičnanem draselným 0,0167 mol/l VS do odbarvení červeného zbarvení. Před koncem titrace se titruje pomalu (1 kapka/15 s). Provede se slepá zkouška za použití 10,0 ml roztoku fenazonu.

Množství fenazonu adsorbovaného 100 g adsorpčního uhlí se vypočítá podle vzorce:

v němž značí:

a - spotřebu bromičnanu draselného 0,0167 mol/l VS ve slepé zkoušce v mililitrech,
b - spotřebu bromičnanu draselného 0,0167 mol/l VS na titraci zkoušené látky v mililitrech,
m - navážku zkoušené látky v gramech.

100 g zkoušené látky adsorbuje nejméně 40 g fenazonu, počítáno na vysušenou látku.

Mikrobiální znečištění (2.6.12). Celkový počet živých aerobních mikroorganismů je nejvýše 103 živých mikroorganismů v gramu; stanoví se metodou počítání na pevných půdách.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech.

¹⁾ Pharmeuropa 10,2, 311 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.